«

»

Čvc 23

Sopečná kuchyně Azorských ostrovů a jak jsme v igelitu navštívily sýrárnu

Informace o počasí, dopravě, ubytování apod. najdete zde: praktické informace o Azorech.

Už od dob Kryštofa Kolumba byly Azorské ostrovy důležitou zastávkou na transatlantických cestách. Jejich význam  časem upadl a dnes žijí místní obyvatelé hlavně z chovu dobytka a rybolovu. Kulinářskými zážitky se to tu jen hemží. A tak přesto, že jsem měla nafasováno z domova (čínské nudle a tatranky), návštěvy restaurací a místních supermarketů jsem si nenechala ujít ani tentokrát. Jídlo a tradiční kuchyně neodmyslitelně patří ke každé cestě a výletu a je třeba všechno ochutnat i kdyby na chleba nebylo. Ochutnat a vyfotit místní jídlo je stejně nutné jako navštívit všechny pamětihodnosti.

Piknik s vyhlídkou

Čerstvě ulovené ryby jsou nejlepší na grilu. Azořané to vědí, takže na každém rohu jsou volně k dispozici rošty a krby na grilování. Všude na ostrovech narazíte na parčíky a krásné upravené vyhlídky připravené na piknik. Výhled  na moře a dobré jídlo…lidé si tu umějí užívat života! Krby s rošty na grilování jsou taky v každém kempu.

Azory vyhlídka na piknik

Azory vyhlídka na piknik

Foto: Jedna z vyhlídek, které byly připravené na nědělní piknik. Ostrov Pico.

Na grilovanou tresku jsme si došly do restaurace a jak vypadala na talíři se můžete podívat v článku o zajímavostech portugalské kuchyně. Teď vám ukážu jinou specialistu z místních vod – rýži s chobotnicí.

Azory kuchyně

Azory kuchyně, rýže s chobotnicí

Ochutnávka minerálky

São Miguel Furnas

São Miguel Furnas

Jednou z nejaktivnějších a nejatraktivnějších oblastí Azor je Furnas na ostrově São Miguel. Najdete tam kolem dvou tuctů pramenů, každý s jiným chemickým složením a teplotou. Furnas vypadá zdálky jako prazvláštní „kouřící pahorek“. Je plný bublajících jezírek – fumarol – tedy míst, kde se podzemní voda střetává s horkými plyny a dostává se prasklinami na povrch. V některých z nich voda vře tak mocně, že hlasitě hučí a tento pekelný výjev nahání až husí kůži. Z uctivé vzdálenosti je to ale nevšední podívaná a taky obří kuchyně!

Pod tou skálou, kde proud řeky syčí…

U města Furnas teče „červená“ řeka s teplou vodou, ke které se místí lidé chodí koupat – za každého počasí a zejména pak v noci, kdy je pod nebem plným hvězd účinek těchto přírodních lázní ještě blahodárnější. Říčka je sice dost mělká, ale do teplé minerálky se můžete „naložit“ i v malé jeskyňce, která připomíná přírodní vanu.

Díky neustálému proudění vody z jeskyňky vytéká i malý vodopád, který je lepší než masáž jacuzzi. Celé toto rajské potěšení doplňuje tropická přírodní scenérie, protože na okolních políčkách kolem říčky se pěstuje hlíznatá plodina – jam (inhame), kterou nabízejí restaurace v tradičním místním pokrmu.

Řeka na São Miguel

Řeka na São Miguel

Foto: Říčka s teplou železitou vodou u města Furnas. U horního břehu rostou srdcovité listy inhame.

Jídlo vařené v zemi a továrna na mraky

Azory cozido

Azory cozido das Furnas

Do města Furnas si určitě udělejte výlet před obědem, abyste nepřišli o místní kulinářskou specialitucozido (kozídu), která je podávána ve zdejších restauracích. Je to v podstatě takový „eintopf“ s tou zvláštností, že je vařený v dírách v zemi, kde bublá sirná voda ohřátá geotermální energií.

Už v šest hodin ráno sem přijedou kuchaři, aby do připravených děr ponořili velké hrnce, ve kterých je navrstveno maso, klobásy, zelenina a brambory a ty se zde až do doby oběda samy dusí. Jídlo je sice ještě na stole v restauraci tak trochu cítit sírou, ale to mu dodává specifický charakter, jaký jinde sotva poznáte.

Geotermální energie je na São Miguelu využívána i jinak. Zajišťuje celou čtvrtinu potřebné energie pro ostrovany a elektrárna, která ji zpracovává vypadá z dálky jako továrna na mraky.

Foto: Cozido, místní kulinářská specialita.

Čaj pěstovaný v Evropské unii

Dalším málo známým faktem je, že na Azorských ostrovech můžete ochutnat čaj z jediných plantáží v Evropské unii. Na malých políčkách tady totiž v příhodném klimatu prospívají čajové keříky. Bohužel se ale čajových lístků nesklidí dost na vývoz a koupit ho můžete jen na ostrovech a snad ještě v kontinentálním Portugalsku. Kromě ochutnávky čaje doporučuju zastavit i ve dvou továrničkách, Gorreana a Porto Formoso, kde vám ukáží, jak čaj zpracovávají. Ani kvůli tomu nemusíte jet do Číny nebo do Indie.

…A hlavně krávy, krávy a krávy

Fenoménem Azorských ostrovů jsou místní krávy. Jejich černobílá srst tvoří strakaté puzzle snad na každém kopci všech devíti ostrovů. Krávy se zde chovají především na mléko a jsou jedním z hlavních tahounů místní ekonomiky. V tom jim pomáhají i turisti.
Na ostrově São Jorge jsou krávy vůči lidem v přesile – 8000 : 5000. Jejich mléko se zpracovává především na sýr.

Azory dojení krav

Azory dojení krav

Foto: Dojení krav už dnes neprobíhá ručně, ale pomocí elektrické dojičky a generátoru. Krávy se dojení nemohly dočkat, protože je při něm čekala skvělá večeře.

Sýry, sýry, sýry

Azory návštěva sýrárny

Azory návštěva sýrárny

Na ostrově São Jorge se vyrábí nejlepší azorský sýr – Queijo de São Jorge. Velkovýrobny svážejí mléko z celého ostrova a my jsme využili možnosti jednu navštívit.

V sýrárně Ribeira Seca otevírali až v šest večer. Dorazily jsme právě včas. Omluvně se na nás koukli a řekli, že za prohlídku dáme celé 1 Euro a padesát centů, tolik totiž stojí mlékárenská souprava. Prohlídka byla sice krátká, ale za tu fotku v mlékárenském oblečku (a půlhodinový záchvat smíchu) se to rozhodně vyplatilo!

Na ostrově São Jorge jsou celkem tři mlékárny, které vykupují mléko od místních zemědělců. Vyrábějí výborný žluťoučký sýr, který nechávají zrát 3, 4 nebo 7 měsíců. Ten nejzralejší lehce štípe na jazyku, prostě pravá delikatesa.

Na závěr prohlídky jsme si chtěli koupit kousek, ale opravdu jen kousek sýra na ochutnání. Paní sýrařka nám utla půl kila, ani nemrkla. Hádejte, co jsme měli několik následujících dní na snídani, svačinu i oběd?

Foto: Na pitevně…

Azory sýrárna

Azory sýrárna

Foto: Každý sýr se musí ručně obrátit.

Malá venkovská euforie

Azory nabízejí mnohé zážitky. Ty gurmánské k nim, jak jsem vás snad přesvědčila, patří. Ne, že by tu byly přímo michellinské restaurace, ale zakousnout se do půlkilového kusu prvotřídního sýra jako do chleba zatímco se procházíte mezi pastvinami s volně se pasoucími veselými krávami je taková malá venkovská euforie. (Mimochodem – zmíněných půl kila 7 měsíčního vyzrálého sýra stojí ve fabrice Ribeira Seca pouhé 3 Eura.)

  • O všech zážitcích se podrobněji dočtete taky ve velkém cestopise z Azor

Co si ještě přečíst?

O Azorech či Azorách píšu už po několikáté. Pokud vás tahle jedinečná a málo známá destinace zaujala, můžete si přečíst i další spoustu článků.

Čtěte dále o Azorách ======>

Čtěte dále o světové kuchyni ======>

Prohlédněte si ======>

No, a jako obvykle prosím, sdílejte na Facebooku a pokud ještě nemáte Fotokompas v přátelích, je nejvyšší čas 😉

2 comments

  1. Michal

    Mňam, chci to ochutnat!!!!

    1. LenkaS

      Bezva, spoustu sýru mám ještě doma 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD