«

»

Čvc 23

Sopečná kuchyně Azorských ostrovů a jak jsme v igelitu navštívily sýrárnu

Už od dob Kryštofa Kolumba byly Azorské ostrovy důležitou zastávkou na transatlantických cestách. Jejich význam časem upadl a dnes žijí místní obyvatelé hlavně z chovu dobytka a rybolovu a tak si umíte představit, že kulinářskými zážitky se to tu jen hemží. A tak i přesto, že jsem měla nafasováno z domova (čínské nudle a tatranky), návštěvy restaurací a místních supermarketů jsem si nenechala ujít ani tentokrát. Jídlo a tradiční kuchyně neodmyslitelně patří ke každé cestě a výletu a je třeba všechno ochutnat i kdyby na chleba nebylo. Ochutnat a vyfotit místní jídlo je stejně nutné jako navštívit všechny pamětihodnosti.

=====> Informace o počasí, dopravě, ubytování apod. najdete zde: praktické informace o Azorech.

Piknik s vyhlídkou

Čerstvě ulovené ryby jsou nejlepší na grilu. Azořané to vědí, takže na každém rohu jsou volně k dispozici rošty a krby na grilování. Všude na ostrovech narazíte na parčíky a krásné upravené vyhlídky připravené na piknik. Výhled na moře a dobré jídlo…lidé si tu umějí užívat života! Krby s rošty na grilování jsou taky v každém kempu.

Pikniková vyhlídka - Azory

Foto: Takové kryté posezení s připravenými rošty na grilování nabízí mnoho míst kolem cest. Většina z nich je na pěkné vyhlídce s upraveným okolím. Toto je u města Povoação na São Miguelu.

Protože si neumím představit stopování s pytlem uhlí, došla jsem si na grilovanou tresku raději do restaurace a jak vypadala na talíři se můžete podívat v článku o zajímavostech portugalské kuchyně. Teď vám ukážu jinou specialitu z místních vod – rýži s chobotnicí.

Azory kuchyně

Foto: Rýže s chobotnicí chutnala výborně. Dostali jsme ji ve velkém hrnci pro dvě osoby za 20 Euro.

Ochutnávka minerálky

Jednou z nejaktivnějších a nejatraktivnějších oblastí Azor je Furnas na ostrově São Miguel. Najdete tam kolem dvou tuctů pramenů, každý s jiným chemickým složením a teplotou.

Furnas - minerálka

Foto: Výborná minerálka z Furnas. Nezapomeňte si vzít s sebou prázdnou lahev!

Furnas vypadá z dálky jako prazvláštní „kouřící pahorek“. Je plný bublajících jezírek – fumarol – tedy míst, kde se podzemní voda střetává s horkými plyny a dostává se prasklinami na povrch. V některých z nich voda vře tak mocně, že hlasitě hučí a tento pekelný výjev nahání až husí kůži. Z uctivé vzdálenosti je to ale nevšední podívaná a taky obří kuchyně!

São Miguel Furnas

V současné době využívají místní těchto vřídel k vaření kukuřice a také speciálního pokrmu – cozido das Furnas.

Jídlo vařené v zemi a továrna na mraky

Azory cozido

Do města Furnas si určitě udělejte výlet před obědem, abyste nepřišli o místní kulinářskou specialitucozido (kozídu), která je podávána ve zdejších restauracích. Je to v podstatě takový „eintopf“ s tou zvláštností, že je vařený v dírách v zemi, kde bublá sirná voda ohřátá geotermální energií.

Už v šest hodin ráno přijíždějí kuchaři, aby do připravených děr ponořili velké hrnce, ve kterých je navrstveno maso, klobásy, zelenina a brambory a ty se zde až do doby oběda samy dusí. Jídlo je sice ještě na stole v restauraci tak trochu cítit sírou, ale to mu dodává specifický charakter, jaký jinde sotva poznáte.

Tip: Když se vydáte kolem poledne k jezeru u Furnas – k fumarolám, zastihnete tam místní pomocníky, jak vyndavají obří hrnce s uvařeným cozido (vlevo). Tuto podívanou si nenechají ujít ani ostatní turisté, takže počítejte s plným parkovištěm a drobným vstupným do této lokality. (Za 50 centů se můžete podívat a za 10-14 Euro pak také najíst – doporučuje se rezervace v některé z restaurací. Nejvýhodnější cenu jsem našla za 19 Eur pro 2 osoby).

Geotermální energie je na São Miguelu využívána i jinak. Zajišťuje celou čtvrtinu potřebné energie pro ostrovany a elektrárna, která ji zpracovává vypadá z dálky jako továrna na mraky.

Čaj pěstovaný v Evropské unii

Dalším málo známým faktem je, že na Azorských ostrovech můžete ochutnat čaj z nejstarších evropských plantáží. Na malých políčkách tady totiž v příhodném klimatu prospívají čajové keříky. Bohužel se ale čajových lístků nesklidí dost na vývoz, takže se raději zásobte předem. Čaj je opravdu dobrý! Kromě ochutnávky čaje doporučuju zastavit i ve dvou továrničkách, Gorreana a Porto Formoso, kde vám ukáží, jak čaj zpracovávají. Ani kvůli tomu nemusíte jet do Číny nebo do Indie a procházkou po čajové plantáži můžete celý den příjemně zakončit.

…A hlavně krávy, krávy a krávy

Fenoménem Azorských ostrovů jsou místní krávy. Jejich černobílá srst tvoří strakaté puzzle snad na každém kopci všech devíti ostrovů. Krávy se zde chovají především na mléko a jsou jedním z hlavních tahounů místní ekonomiky. V tom jim pomáhají i turisti.
Na ostrově São Jorge jsou krávy vůči lidem v přesile – 8000 : 5000. Jejich mléko se zpracovává především na sýr.

Azory dojení krav

Foto: Dojení krav už dnes neprobíhá ručně, ale pomocí elektrické dojičky a generátoru. Krávy se dojení nemohly dočkat, protože je při něm čekala skvělá večeře.

Sýry, sýry, sýry

Azory návštěva sýrárny

Na ostrově São Jorge se vyrábí podle mého názoru nejlepší azorský sýr – Queijo de São Jorge. Velkovýrobny svážejí mléko z celého ostrova a my jsme využili možnosti jednu navštívit.

V sýrárně Ribeira Seca otevírali až v šest večer. Dorazily jsme právě včas. Omluvně se na nás koukli a řekli, že za prohlídku dáme celé 1 Euro a padesát centů, tolik totiž stojí mlékárenská souprava. Prohlídka byla sice krátká, ale za tu fotku v mlékárenském oblečku (a půlhodinový záchvat smíchu) to rozhodně stálo!

Foto: Na pitevně…

Na ostrově São Jorge jsou celkem tři mlékárny, které vykupují mléko od místních zemědělců. Vyrábějí výborný žluťoučký sýr, který nechávají zrát 3, 4, 7 či 12 měsíců. Ty nejzralejší lehce štípou na jazyku, prostě pravá delikatesa!

Na závěr prohlídky jsme si chtěli koupit kousek, ale opravdu jen kousek sýra na ochutnání. Paní sýrařka nám utla půl kila, ani nemrkla. Hádejte, co jsme měli několik následujících dní na snídani, svačinu i oběd?

Azory sýrárna

Foto: Každý sýr se musí ručně obrátit.

Malá venkovská euforie

Azory nabízejí mnohé zážitky. Ty gurmánské k nim, jak jsem vás snad přesvědčila, rozhodně patří. Ne, že by tu byly přímo michellinské restaurace, ale zakousnout se do půlkilového kusu prvotřídního sýra jako do chleba zatímco se procházíte mezi pastvinami s volně se pasoucími veselými krávami je taková malá venkovská euforie. (Mimochodem – zmíněných půl kila 7 měsíčního vyzrálého sýra stálo ve fabrice Ribeira Seca pouhé 3 Eura.)

  • O všech zážitcích se podrobněji dočtete taky ve velkém cestopise z Azor

Co si ještě přečíst?

O Azorech či Azorách píšu už po několikáté. Pokud vás tahle jedinečná a málo známá destinace zaujala, můžete si přečíst i další spoustu článků.

Čtěte dále o Azorách ======>

Čtěte dále o světové kuchyni ======>

Prohlédněte si ======>

No, a jako obvykle prosím, sdílejte na Facebooku a pokud ještě nemáte Fotokompas v přátelích, je nejvyšší čas 😉

Azory jsem naposledy navštívila v červenci roku 2017, takže informace jsou aktuální k tomuto datu.

2 comments

  1. Michal

    Mňam, chci to ochutnat!!!!

    1. LenkaS

      Bezva, spoustu sýru mám ještě doma 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD