«

»

Čvn 19

Ostravský Landek Park, fárání do dolu a turistika třetího tisíciletí

Ostrava, město kam stěží napadne někoho jet na nedělní výlet. Oblast proslulá těžbou černého uhlí a industriální výstavbou se jen sotva dostane mezi turistické pohlednice na naši ledničku. Přesto nebo právě proto máte jedině tady možnost navštívit místa jako žádná jiná. Kde jinde se vám poštěstí vylézt na 60 metrů vysokou Vysokou pec nebo se projít podzemní štolou, kde se těžilo černé uhlí? O Vysoké peci v Ostravě jsem psala nedávno. Musím přiznat, že industriální turistika mně nadchla a proto jsem se hned chopila příležitosti navštívit další z ostravských specialit. Přišel čas na fárání do hlubin podzemí dolu Anselm v Landek Parku v Ostravě Petřkovicích!

Ostrava Landek Park na povrchu

Prohlídka Landek Parku – fakta

  • Pod Landekem 64, Ostrava-Přívoz
  • V letní sezóně otevřeno denně, mimo sezónu od úterý do neděle, vždy v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00 hodin.
  • Cena vstupného (Muzeum+důl) 150,-Kč dospělí, 90,-Kč zlevněné.

U Landecké brány

O fárání do dolu jsem mluvila už asi dva týdny před plánovaným výletem a těšila se na něj jako malý Jarda. Jak málo stačí člověku ke štěstí! Konečně přišel den D a já vyrazila směr Ostrava, ulice Pod Landekem.

Hned u brány do areálu vítá návštěvníky něco, co se tváří jako obyčejná parní lokomotiva. Teprve při bližším ohledání zjišťuju, že to není zdaleka nic tak banálního jako parní lokomotiva, nýbrž sofistikovaný dvojčitý parní stroj na mokrou páru. A to už je teda něco.

Ostrava Landek Park brána

Ostrava Landek Park – brána a lokomotiva

Procházím bránou a kupuju lístky. Objednávám si fárání na dvanáctou hodinu. Paní v pokladně mně posílá směrem k dolu na druhé straně areálu. Mám na vybranou, kudy tam dojdu a to za A) kolem koz, nebo za B) kolem harendy. Naštěstí mi poskytuje ještě další indicii: „Je to tam, kde stojí těžní věž.“ Přirozeně! Těžní věž už znám z návštěvy areálu Vysoké pece, takže jdu na jistotu a na hornickou šichtu se dostavuju včas.

Tip: Celý týden v Ostravě však strávit nemusíte. Naštěstí jsou nedaleko i pohoří Beskydy a Jeseníky:

Důlní záchranářství aneb Smradem proti neštěstí

Pod těžní věží se nás ujímá švarný průvodce pan Miroslav. Poté, co se se skromností v hlase a po našem dotazu přiznává, že pracoval dvacet let jako důlní záchranář se specializací potápěč, stává se v mých očích ještě švarnějším. Provádí nás Muzeem důlního záchranářství a povídá nám tolik zajímavostí, že si málem nestačím psát:

  • V současnosti se v České republice těží 11 milionů tun uhlí ročně a vyrábí se z něj 151 druhů výrobků. Do této chvíle jsem myslela, že uhlí je prostě uhlí (a maximálně ještě tak koks a brikety…Kdo by to byl řekl, že stopy černého uhlí můžeme najít i v parfémech?!). Více informací najdete třeba tady: http://my.okd.cz/?lang=cs.
  • V České republice spotřebujeme z vytěžených 11 miliónů tun jen 5 miliónů tun ročně, zbytek jde na vývoz. V Německu jsou chytřejší, uhlí dovážejí z Číny a svoje zásobičky si schovávají na horší časy.
  • V Karviné se fárá k dnešnímu dni až do závratné hloubky 1200 metrů! Kvůli těmto štolám se až v Ostravě musí odčerpávat důlní voda, aby se karvinské štoly nezaplavily.
  • Důlní voda je léčivá a používá se v lázeňství. O tom by mohli vyprávět třeba v lázních Darkov nebo Jáchymov.
  • Nejrychlejší a nejspolehlivější způsob, jak dát tisícům horníků ve štolách vědět, že jsou v ohrožení a že si mají ihned nasadit dýchací masky a odebrat se k výtahu, je zaplavit podzemí příšerným smradem. K tomu slouží nechutná směsice shnilé rohoviny a plynu, která je schopná rychle zaplavit štoly a zabránit tak neštěstí.
  • Landecká oblast není zajímavá pouze nedávnou důlní činností, ale také svou dávnou historií. Vrch Landek obývali před mnoha tisíci lety pravěcí lidé z řad lovců mamutů, kteří prý jako první objevili a používali černé uhlí. Unikátní byl nález Landecké Venuše, méně známé obdoby Věstonické Venuše, která je k vidění v brněnském muzeu.
  • Do téhle chvíle jsem si myslela, že největší frajeři ze všech jsou speleologové, ale to jsem nevěděla, že existuje taky povolání důlní záchranář a ještě ke všemu se specializací důlní potápěč! Výbuchy metanu, zaplavené štoly nebo požáry v podzemí a závaly. To vše s desítkami lidí čekajících na záchranu. Co dodat? I v současnosti má jednotka důlních záchranářů až 250 výjezdů ročně!

Podzemní tryskáč

Jedním z nejzajímavějších exponátů muzea je hasící přístroj s tryskovým motorem ruské výroby GIG (že by to by příbuzný MIGu 21?). Tahle trysková hasící hadice žere totiž skoro jako stíhačka – stovky litrů leteckého benzínu za hodinu. Když s ním jednou hasili celý týden podzemí požár, museli je kerosinem zásobovat z nedalekého letiště v Mošnově. Neřeknu vám přesně, kolik tahle turbohadice žere, protože až se tam zajedete podívat, pan průvodce vás nechá hádat.

Atrakcí pro děti je na závěr celé prohlídky „prolejzka“ – 30 metrů dlouhá uměle vytvořená tréninková štola. Proto doporučím nedávat dětem bílé kalhoty, abyste jim nezkazili radost. (Nejlépe ani sobě ne!).

Důlní vlak Ostrava Landek

Důlní vlak Ostrava Landek

Foto: Před dolem stojí vystavené malé vláčky na uhlí i na lidi. V brzké době je mají zprovoznit jako atrakci pro děti. 

Dole v dole

Fárám, fáráš, fáráme

Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem,

sto roků kopal jsem uhlí,

za sto let v rameni bezmasém

svaly mi v železo ztuhly…

(Petr Bezruč – Ostrava)

Ostrava Landek v dole Anselm

Ostrava Landek v dole Anselm

Foto: Vytěžená a zpevněná štola, jedna z mnohých, do kterých nahlédnete při návštěvě dolu.

Pan průvodce by nám povídal nejradši ještě další hodinu, ale čeká nás zlatý hřeb prohlídky – fárání do dolu. Konečně! Vítají nás další páni průvodci, dostáváme žluté přilby a jsme odváděni k výtahové kleci. Řadíme se do dvojstupů a jsme štosováni do důlního výtahu jako Japonci do Tokijského metra. Dveře s úderem zapadají, průvodce zvenčí zavře petlici a nechává nás napospas plechové výtahové obludě rachotící dolů nekonečnou jámou.

Ozve se bzukot a výtah nabírá rychlost. Počítadlo metrů klesá závratnou rychlostí – mínus 100, mínus 250, mínus 300, nechce se zastavit, mínus 400 metrů, děti piští, že do pekla nechtějí, ženy si rvou vlasy. Mínus 500 metrů, i muži se už začínají potit, všem je najednou nějak horko, mínus 600 metrů… A konečně! Počítadlo se zastaví na mínus 622 metrech, dojeli jsme do nejspodnější šachty dolu Anselm. Výtah s horníky jezdíval rychlostí 10 metrů za vteřinu, ale ta rychlost vůbec nebyla cítit! (Bodejť by jo, ve skutečnosti jsme totiž jeli turistickou rychlostí jen do 7 metrů pod zem).

Kombajn sklízející uhlí

U výtahu v podzemí nás vítá šachetní pan průvodce a taky z repráků se linoucí otravný „autentický“ lomoz a hluk, nad kterým jsem se podivila, ani nevím proč. Pan průvodce suše prohlásil: „No tak na to si člověk zvykne.“ Na což já jsem odvětila: „No tak to tedy nevím,“ a pomyslela si, že mi vadí i bzučení kopírky v kanclu a z tohoto by mi nejspíš asi hráblo, tak jako horníkovi v básni Petra Bezruče. Báseň totiž končí:

Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím,

hlubokých páni vy dolů,

přijde den, z dolů jde plamen a dým, 

přijde den, zúčtujem spolu!

Prohlídka dolu byla ohromně zajímavá až zajímavě ohromující. Viděli jsme různé způsoby dobývání uhlí pomocí strojů. Nikdy by mně nenapadlo, že tam dolů do štoly dostanou i kombajn. Vlastně jsem si doteď myslela, že se v dole pracuje jen s kahany a krumpáči. (Za tuhle zcestnou představu asi vděčím návštěvě středověkých stříbrných dolů v Kutné Hoře).

Ovšem žijeme ve 21. století a když se v některé ze slojí urodí zvlášť dobrá úroda uhlí, vyplatí se dolů poslat tenhle gigantický stroj. Ten se nejprve nahoře smontuje, vyzkouší se jeho funkčnost, pak se rozmontuje, pošle se dolů, dole se opět smontuje, dobývá uhlí a pak se zase rozmontuje a pošle nahoru.

Důl Anselm a kombajn Ostrava Landek

Důl Anselm a kombajn Ostrava Landek

Foto: Spuštěný důlní kombajn dole v šachtě. Fotka je důkazem, že návštěva je vhodná pro výletníky všeho věku, dudlíky povoleny.

V dole i v „nahoře“ si můžete prohlédnout i další těžební stroje. Levitující lokomotiva, která je ve venkovní expozici Landeckého areálu dostala sice nový žlutý nátěr, ale pamatuje toho asi hodně.

Důlní stroje v Ostravě Landeku

Důlní stroje v Ostravě Landeku

Prohlídka šachet dolu Anselm trvala skoro hodinu a stála za to. Po vyfárání a k doplnění autentičnosti zážitku chci zajít do Harendy u Barbory na „hornickou vlajku“, což je panák Ferneta se Zelenou, ale protože jsem ještě neobědvala, radši jsem se toho nápadu vzdala. Přeci jen nejsem po jednom fárání ještě dostatečně otrlá.

Zážitky třetího tisíciletí aneb Chvilka na soukromé filosofování

Dlužím vám vysvětlení, proč jsem článek nazvala turistika třetího tisíciletí. V dnešní době, kdy většinu času vysedáváme u počítače (chtě nechtě), napájíme se teoretickými informacemi a virtuálními zážitky, nastává opět čas vyhledávat zážitky z reálného světa. Takové, během kterých nebudeme muset zůstat za páskou oddělující nás od autentického prožitku, takové, které naplní každou buňku našeho těla.

Každý je hledá a nachází jinde. Pro mně je takovým zážitkem návštěva světa, který je blízko, a přeci se zdá vzdálený až neskutečný. Jednou nohou jsem do něj vstoupila, neušpinila jsem se, ani se nezapotila, ale možná, až si doma v zimě zatopím nebo v létě pustím klimatizaci, vzpomenu si, jaká dřina za tím stojí.

Doporučené pořadí návštěvy ostravských památek

Ostrava Landek Park - venkovní expozice

Ostrava Landek Park – venkovní expozice

Foto: Venkovní expozice v Landeku nabízí k vidění mnohé stroje používané k těžbě a ražbě. Tenhle gigant je plnoprofilový razící stroj. Pro lepší referenci jeho velikosti jsem pod něj posadila našeho psa Bretíka, kterého je sotva vidět.

Všichni průvodci v Ostravě Landeku pocházejí z řad bývalých zaměstnanců těžebního průmyslu, ať už jsou to horníci, důlní záchranáři nebo důlní inženýři. Tímto jim vzdávám hold a děkuji! Kdo četl můj předchozí cestopis o článek o návštěvě Vysoké pece v Ostravě ví, že tam mají v tomto ohledu ještě co dohánět.

Avšak díky tomu, že jsem navštívila obě místa v tom správném pořadí, tak jsem si užila dvojitou dávku letní výletní euforie. Vřele proto doporučím, abyste se první jeli podívat na Vysokou pec a teprve poté zamířili do Ostravy Landeku.

Čtěte více =====>

A pokud byste pobývali v Moravskoslezském kraji déle, zajeďte se podívat taky na Valašsko.

Čtěte dále z regionu ======>

Zdař Bůh z Ostravy Landeku a kurňa šérujte na Fésbuku!

2 comments

  1. Standa

    Zanechám zde nekomerční odkaz na foto 50 Ostravských dolu http://www.ostravafoto.cz
    Standa

    1. LenkaS

      To je skvělé!

      Nechám se inspirovat. Industriál mně taky fascinuje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD