Náš facebook

Více

 

Návštěva rajské zahrady aneb Nespěchejte na vrchol Kilimandžára

Horu Kilimandžáro známe jako metu vysokohorské turistiky. Tenhle 5895 metrů měřící masiv je nejvyšším vrcholem Afriky a jako takový láká mnohé cestovatele k jeho pokoření. Zjistěte vše o výstupu na Kilimandžáro. Výstup na téměř šestitisícovou horu je samozřejmě náročný a odvážit by se ho měli jen sportovně založení cestovatelé. Pokud mezi ně nepatříte, nemusíte si však zoufat. Kilimandžáro vám učaruje i zdola – na jeho úpatí se totiž nachází pozemské zpodobení rajské zahrady.

Hora zdola spatřená

Nechybělo moc a tenhle cestopis se nazýval „Jak jsem neviděla Kilimandžáro“. Jeho zasněžený vrcholek se stydlivě schovával po několik dní za čepicí z mraků. Naštěstí se poslední den kvečeru nebesa slitovala a ukázala  mi horu v plné kráse. To už jsem se kodrcala v daladale (místní minibus) z Marangu do Moshi.

Hora či spíše vulkanický masiv Kilimandžáro se rozkládá téměř na rovníku na hranici Tanzanie a Keni a je skutečným požehnáním pro okolní zem. Díky pramenům z něj stékajícím a pravidelným dešťům se zde vše po celý rok zelená a půda skýtá dobrou obživu pro své obyvatele.

Kliknutím na fotku zobrazíte prezentaci.

Kilimandžáro cesta na trh

Kilimandžáro – cesta na trh poblíž Marangu

Foto: Ženy jdoucí na trh nebo z trhu v Marangu

Mnozí návštěvníci ale nesetrvávají v téhle oblasti déle než je nutné na výstup. Většinou pokračují dále na safari a opouštějí svahy hory ihned po treku. Proč je to škoda vám povím hned po kapitole o faktech k výstupu na Kilimandžáro.

Tip: Výšlap na Kilimandžáro můžete spojit s příjemným pobytem u moře v Keni nebo jet za poznáním na safari.

Výstup na Kilimandžáro – fakta

Kilimandžáro je fascinujícím přírodním úkazem. Je nejvyšší samostatně stojící horou na zemi a nejvyšší horou Afriky. Jeho celoroční sněhová pokrývka z ní činí téměř mýtický vrchol, protože sníh na rovníku je sám o sobě unikátním úkazem. Přesto, že její výška je téměř 6 tisíc metrů nad mořem, říká se, že ho zvládne i běžný, avšak adekvátně sportovně zdatný, turista. Každopádně je to nejvyšší vrchol, který lze zdolat bez znalosti horolezeckých technik a bez zvláštního vybavení. Proto trek na Kilimandžáro láká turisty z celého světa. Každý tady dostává možnost sáhnout si na hranice svých sil, za což je odměněn pohledem na neopakovatelné přírodní scenérie.

Mapa Tanzanie a Kilimandžáro

Tanzánie mapa Kilimandžáro

Tanzánie – mapa s Kilimandžárem

Mapa Tanzanské republiky s vyznačenou horou Kilimandžáro. Zdroj: Tanzania map, via Wikimedia Commons.

Trek na vrchol Kilimandžára

  • Masiv Kilimandžára se skládá ze tří nečinných vulkánů, z nichž nejvyšší je Kibo s Uhuru peak 5895 metrů nad mořem. Tento symbolický název vrchol dostal, když země získala svobodu v roce 1961. Ve svahilštině proto název znamená co jiného než svobodu.
  • Trek na vrchol by měl ideálně trvat 6 dní. Méně se nedoporučuje. Některé cestovky či průvodci můžou nabízet kratší varianty ve snaze snížit cenu treku nebo si více vydělat, ale pro nezkušeného turistu to mívá za následek nedostatečnou aklimatizaci a totální vyčerpání. Mnoho turistů pak trek ani nedokončí.
  • Výšlap nahoru je považován za jeden z nejkrásnějších na světě, protože hora se nachází téměř přesně na rovníku a stezka tedy začíná v tropické bujné vegetaci a poté přechází do 4 dalších vegetačních pásem.
  • Nahoru vede několik různých tras. Každá má své přednosti i zápory. Liší se v délce, frekventovanosti, výhledech, možnostech aklimatizace. Nejvíce se využívá 64 kilometrová velmi frenkventovaná trasa Marangu (vybavená noclehárnami) a hned poté 49km trasa Machame.
  • Cena poskládaná z denního poplatku za vstup do parku, pojištění, poplatku za kempování a poplatku za nosiče a průvodce vyjde v průměru na 1500 dolarů. Možná lze sehnat trek i za nižší cenu, pokud jste dobří ve smlouvání. Avšak podezřelým nabídkám pod 1000 dolarů se obecně doporučuje vyhnout.

Počasí a podnebí

Kilimandžáru se přezdívá hora mraků a přirovnání je to opravdu přiléhavé, jak jsem se sama přesvědčila. Obvykle je jeho vrchol přes den v mracích a odkrývá se jen ráno a večer. Je ale pravděpodobné, že během treku vyjdete nad mraky. Jako nejlepší doba na výšlap se udává období sucha – od prosince do února a také od července do září včetně. Samozřejmě nejlepší sezóna znamená i největší návaly. Teplotní rozdíly při treku nezřídka přesahují 30°C a na srážky a náhlé změny počasí je nutné být připraven celoročně.

Osobně jsem při svém studijním pobytu v Keni a Tanzanii neměla zbytečných 20 – 30 tisíc korun a zároveň ani nevím, jestli bych trek přežila. Rozhodla jsem se proto zůstat raději v nižších polohách a užít si Kilimandžára alespoň v 1300 metrech nad mořem. A jak to tam tedy vypadalo?

Flóra a fauna na Kilimandžáru

Nikdo ji tam nezalévá, ona sama roste

Kilimandžáro - zahrada

Kilimandžáro – zahrada

Úpatí hory obývá kmen Čagů, kteří jsou známí svými upravenými domky a okolními zahradami. Ostatně zahrádkaření jim ve zdejších podmínkách nedá zas tak moc práce. Přemek Podlaha by z nich měl radost.

Čagové pěstují okrasné květiny, které dorůstají poněkud větších rozměrů než u nás v květináči, ale i užitné tropické plodiny. Kolem domků můžeme najít například domácí zásobárnu kávy v podobě několika keříků kávovníku.

Káva

Káva na vývoz se pěstuje na plantážích, ale keře rostou i planě všude kolem cest a v okolí domů. Prostě plevel.

Zpracování kávy není nijak složité. Zralé červené plody se nejprve vhodí do jednoduchého stroje a točením kličkou se jim omele slupka, takže zbudou bílé „pecky“ – a to jsou právě kávová zrna. Ta se operou a dají usušit na slunce.

Prodávají se výhradně nepražená, aby neztratila nic ze své čerstvosti. Každý si je doma upraží sám. Když se vůně pražící se kávy rozlije po domě, i zapřísáhlým odpůrcům tohoto nápoje se aktivují všechny čichové a chuťové buňky.

Foto: Zahrádka s pěšinkou a domečkem jako z pohádky

Nejlepší přítel turistova žaludku

Produkce kávy na Kilimandžáru

Produkce kávy na Kilimandžáru

Foto: Sušení čerstvé kávy a průvodce vysvětlující její zpracování

Obdobou českého úsloví „nosit dříví do lesa“ by mohlo být v Africe „nosit banány do lesa“. Tahle zelená palma tu bují takřka nekontrolovaně a tvoří zde většinu porostu. Stejně jako je tomu s kávou, místní si pěstují dostatek banánů pro vlastní spotřebu. Přebytek se prodá na nedalekém trhu za velmi nízkou cenu. Nakupují zde hlavně obchodníci z města Moshi.

Květ banánovníku

Květ banánovníku na Kilimandžáru

Zapamatujte siBanán je přítel turisty číslo jedna. Poslouží proti zácpě, proti průjmu i proti hladu. Pokud si netroufnete na místní kuchyni nebo podezřele vypadající pokrmy, spasí vás banány!

Tady pod Kilimandžárem, a vlastně v celé Africe zastává banán funkci ovoce i „zeleniny“. Banán na vaření (zvaný taky plantein) chutná jako naše brambory a osmažený na tenká kolečka a posolený zase jako křupavé chipsy. „Klasické“ banány, které se dovážejí do Čech ale k vaření neposlouží. Na pánvi by se akorát rozblemcaly.

Kilimandžárská minizoo

Od místní flóry jsem přesunula svou pozornost k fauně, protože co by to bylo za rajskou zahradu bez zviřátek. Hmyzí obyvatele jsem radši nehledala, zato na keři kousek ode mně přistál kolibřík. Až na to, že jsem doma u Internetu zjistila, že kolibříci v Africe nežijí. Pátrala jsem tedy dále a ptáček zachycený na fotografii je s největší pravděpodobností sameček Variable sunbird – v překladu Proměnlivý sluneční ptáček. Poetické!

Variable sunbird na Kilimandžáru

Variable sunbird na Kilimandžáru

Foto: Kolibřík, který není kolibřík ukazuje svůj dokonalý profil

Kromě sunbirda jsem ještě viděla ještě tři chameleony. Jejich mimikry nejsou zdaleka tak dokonalé, jak jsem si myslela.

Moshi-Marangu-Kilimandžáro a zpět

Vodopád Marangu na Kilimandžáru

Vodopád Marangu na Kilimandžáru

Jedním v výchozích bodů pro návštěvu oblasti na úpatí Kilimandžára je vesnice Marangu, která je vzdálená asi hodinu jízdy od hlavního turistického centra – Moshi. Moshi je ovládáno turistickým ruchem. Je plné hotelů, restaurací, turistických kanceláří nabízející safari výlety a výstupy na Kilimandžáro a veškeré další průvodcovské služby.

O ceně za průvodce se vyplatí smlouvat a smlouvat. Doporučuju, ať už s průvodcem nebo bez něj, vydat se místní hromadnou dopravou a vynechat safari džípy (mluvím teď o výletech po okolí, ne o výstupu na Kilimanžáro). Místní minibusy zvané daladala jsou za pakatel a věřte, že zážitky z prostředků hromadné dopravy patří k těm nejlepším, jaké si z cest můžete přivézt.

Z Moshi se tedy vydejte do Marangu, které se nachází na úpatí Kilimandžára a nevynechejte místní vodopád.

Z Marangu pak vyjíždí další daladaly směrem po jílové cestě kamsi do neznáma. V podstatě kdekoliv tu vystoupíte a vydáte se nahoru do kopce budete obklopení bující zelení, kávovými keři, banánovníky a barevnými květinami, dorazili jste do cíle!

Nebylo by špatné odejít sem zahrádkařit na důchod!

Čtěte dále o zdolávání vrcholů =====>

Pokud to vidíte stejně, sdílejte článek o Kilimandžáru na Facebooku!

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude publikována
Required fields are marked *

  1. Kamil

    says on 19/03/2014

    Ách, to je nádhera! Sem bych se taky jednou moc rád vydal, snad se podaří a získám tak další zajímavé materiály a fotky na web… 🙂

  2. Alena

    says on 19/04/2015

    V prosinci 2007 jsem výstup na Kilimadžáro absolvovala. Můžu říct, že je to nezapomenutelný zážitek. Už jako ditě jsem sledovala nejraději život na tomto světadílu ať už prostřednictvím seriálu o lvici Else nebo čtenim knih Karla Vágnera a sledovánim různých dokumentárních pořadů. Nikdy by mě však nenapadlo, že se do Afriky skutečně podívám. Tento „výlet“ mi dal tak silnou emoci, že mě tato nevymazatelná síla provází celým mým životem. Zamilovala jsem si Afriku natolik, že jsem se rozhodla svůj zážitek sepsat a otisknout. Než jsem odcestovala do Tanzánie, přečetla jsem trilogii knih o Bílé masajce, kterou sepsala Corinne Hofmannová. Je to autentický příběh samotné autorky, která se pokusila žít nějakou dobu v Africe. Její zážitky byly natolik zajímavé, že ji její kamarádka přesvědčila, aby je sepsala. Jeji příběh obletěl celý svět a byl i zfilmován. Před nějakou dobou byla vydána čtvrtá kniha v pořadí pod názvem Afrika, má láska. Kdo máte rádi Afriku, vřele vám toto čtení doporučuji. Mně euforie z vlastního prožitku pomáhá žít život tak trochu jinak. Mám na vše jiný úhel pohledu, takový klidný a pohodový.

Nahoru ^

Featuring Recent Posts WordPress Widget development by YD

 
 

Swipe left/right for previous/next post